Protesty v Rumusnku

foto: Reuters

Rumunsko v posledním týdnu zažilo jedny největších protestů od pádu Ceauceskova režimu v roce 1989.

Rozšířily se do šedesáti měst po celé zemi a na poslední demonstraci se ve čtvrtek v Bukurešti sešlo asi sedm tisíc lidí, kteří požadovali vládní demisi a předčasné volby.

„Vypadni, prašivý pse,“ křičel na prezidenta Traiana Basesca dav na Univerzitním náměstí, jež se proslavilo jako ústřední místo protikomunistických protestů.

Rumunsko má již tradičně jedno z nejhorších korupčních prostředí v Evropě. Po roce 2009 se k němu navíc přidalo velice přísné „utahování opasků“, které bylo podmínkou pro získání 20miliardové půjčky od Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.

CIA vyslýchala vězně ve sklepě uprostřed Bukurešti. Tajný objekt hostila vládní budova – čtěte ZDE

Ceaušescu je chráněná obchodní značka. K použití jména diktátora je třeba souhlas – čtěte ZDE

Za „brutální a nemyslitelné pro některou ze západoevropských zemí“ označil pro televizi BBC prováděné škrty Andreas Treichl, předseda rakouské Erste Group, která je jedním z největších zahraničních investorů v Rumunsku.

V poslední době došlo mimo jiné ke čtvrtinovému snížení platů ve veřejném sektoru, zmrazení důchodů a tvrdým omezením sociálních výhod, což Treichl považuje za důsledek postkomunistických změn.

Odpor k privatizaci

Protesty vypukly poté, co minulý týden na svou funkci rezignoval oblíbený ministr zdravotnictví palestinského původu Raíd Arafat. Nesouhlasil s návrhem zákona, kterým chtěli vláda a prezident Basescu částečně privatizovat systém záchranné služby v zemi.

Právě jeho zdokonalením se Arafat proslavil během devadesátých let. Tradiční servis ambulantních vozů posílil o další služby, čímž se zlepšila dosažitelnost zdravotní péče.

Fotogalerie

Protesty v Bukurešti

přejít do fotogalerie

Po jeho rezignaci vyšli minulý čtvrtek lidé do ulic v Bukurešti a Targu Muresi, kde Arafat studoval a začal svoji kariéru. Hněv se obrátil především vůči prezidentovi, jenž byl již delší dobu terčem kritiky za svůj stále autoritářštější způsob vládnutí.

Basescu vycítil nebezpečí a hned druhý den kontroverzní návrh stáhnul, ale bylo již pozdě a protesty pokračovaly. K největším střetům došlo minulou sobotu v Bukurešti, kdy policie na demonstranty házela slzný plyn a přes 100 jich zatkla. Basescu pod tlakem neutichajících protestů povolal Raída zpět do funkce ministra zdravotnictví.

Proti politikům

I když se zjitřených nálad snažila využít opoziční Národní liberální strana a na demonstracích padala především protivládní hesla, lidé podle komentátorů protestovali spíše proti svým politikům jako celku.

„Chceme slušné platy a penze. Chceme změnu odshora dolů,“ řekl agentuře AP jeden z přítomných na čtvrteční demonstraci.

Komentář Rumunky žijící v Čechách – čtěte ZDE

„Nepotřebovali bychom úsporná opatření, kdyby vlády tolik nekradly a nenechaly nás vykrvácet,“ řekla další z protestujících, která se podle svých slov zúčastnila všech protivládních shromáždění.

Svými požadavky se demonstrace v Rumunsku podobají hnutím jako Occupy Wall Street v USA či „indignados“ ve Španělsku, ale podle analytiků nedosáhly potřebné síly, aby donutily vládu odstoupit. Během jednoho dne protestu rumunská policie v Bukurešti napočítala jen 1500 lidí.

„Zkrátka, rumunská společnost povstala proti svým politikům, ale ne dostatečně silně,“ shrnuje pro BBC analytik Sorin Ionita.

Autoři: Ondřej Blažek

Rumunsko v posledním týdnu zažilo jedny největších protestů od pádu Ceauceskova režimu v roce 1989.

Rozšířily se do šedesáti měst po celé zemi a na poslední demonstraci se ve čtvrtek v Bukurešti sešlo asi sedm tisíc lidí, kteří požadovali vládní demisi a předčasné volby.

Většina obyvatelstva Rumunska za kapitalismu žije v neudržitelné chudobě.

Přechod moci řídil jednoznačně Marián Čalfa, který prý vykonal nesmírně nedoceněnou práci.

V těch bouřlivých dnech za ním přišel se supertajnou zprávou Michael Kocáb, že sem přijeli vysocí lidé od Gorbačova, kteří jsou snad jakýmisi šéfy KGB a chtějí s ním velmi tajně a zakonspirovaně mluvit. „Oni se mě ptali, jestli – až se u nás změní poměry a my se dostaneme k moci – budeme nepřáteli, nebo přáteli Sovětského svazu.

Říkal jsem, že chceme být přáteli, ale zároveň chceme dodržování lidských práv, a když je budete porušovat, tak vás budeme kritizovat,“ přiblížil Havel tajnou schůzku s Gorbačovovými emisary.

Na klidném průběhu revolučních událostí měl podle něj nekonečně větší zásluhu komunistický ministr bez portfeje Marián Čalfa než tehdejší premiér Ladislav Adamec.

„Adamec si představoval, že v Československu začne perestrojka a on se stane českým Gorbačovem.
Trhnul se od komunistického vedení a začal dělat vlastní politiku. A sehrál docela dobrou roli jako bezděčný a neúmyslný přípravce toho všeho, co potom následovalo,“ zhodnotil Havel expremiéra.

Adamec s ním při prvním setkání u kulatého stolu odmítl jednat, při druhém už jeho přítomnosti nebránil. Naopak si na patnáct minut vyžádal rozhovor mezi čtyřma očima.

„Pak jsem zjistil, jaký to mělo smysl. Chtěl, aby byly delegace bez něho, aby ostatní mohli říci, že ho navrhují za prezidenta. Představoval si to tak, že bude prezidentem a Čalfa předsedou vlády. Občanské fórum tento návrh odmítlo,“ zavzpomínal Havel na nepodařený Adamcův pokus získat funkci hlavy státu.

Čalfa byl bezvadný. A měl vždycky pravdu
Přechod moci ale skutečně řídil Čalfa. „Ten vykonal nesmírně nedoceněnou práci. Když se dohodlo, že sestaví vládu, skutečně nás nechal dát do ní, koho chceme, věcně nám přitom radil.

Znal vládní mechanismy a věděl, jak se vůbec vládne, to nikdo, ani Klaus, nemohl tušit, co to obnáší, jak funguje mechanismus činnosti vlády, projednávání a schvalování materiálů, předávání parlamentu a tohle všechno,“ ocenil Havel po více než šesti letech přínos prvního porevolučního premiéra.

Václav Havel a hvězdy
http://kultura.idnes.cz/foto.aspx?r=hudba&c=A111219_123318_hudba_jaz

Rakev s exprezidentem
http://zpravy.idnes.cz/rakev-s-exprezidentem-doprovodilo-na-hradcany-pres-des…

Revoluce přinesla kýženou svobodu.
Ne vše je však v pořádku, zůstává mnoho práce na cestě k demokracii a spravedlivé prosperitě.

Havel je na titulních stranách všech světových médií

Smrt Václava Havla zaplnila první stránky zahraničních médií.